Zeměžluč lékařská

Zeměžluč lékařská se užívá při nechutenství, žaludeční slabosti, špatném trávení a nedostatku kyseliny solné v žaludku, dále při onemocnění jater se sníženým vylučováním žluči, chorobách žlučníku a žlučových cest a pro zlepšení peristaltiky střev. Patří mezi pravá amara. Tonikum v geriatrii.

Účinné obsahové látky jsou hořčinové glykosidy (glykosidicky vázané hořčiny - až 0,3%), nacházející se hlavně v květech (číslo hořkosti natě je asi 2 000, květů 12 000). Jsou to monoterpeny - sekoiridoidy swerciamarin a genciopikrin (= genciopikrosid = gentiopikrin), ve stopách i amarogencin. Uvádí se i glykosidní hořčina erytaurin, která je pravděpodobně totožná s genciopikrinem. Dále je přítomen (volný i vázaný) aglykon genciopikrinu, genciogenin (označovaný také jako erytrocentaurin), přítomný je i glykosid genciopikrosid. Droga dále obsahuje flavonoidy (žluté flavonové barvivo centaurein), stopy silice, řadu mastných kyselin (0,7% kyseliny olejové, kyselinu oleanolovou aj.), stopy kyseliny nikotinové, resp. její amid, alkaloid gencianin a sloučeniny charakteru alkaloidů (např. gancianin = erytricin - O,6-1%).