Maralí kořen (leuzea - parcha saflorová)

Maralí kořen je původem ze Sibiře a je terapeuticky využíván teprve v posledních dvou stoletích. Droga obsahuje flavonoidy, vitaminy a minerální látky. N-feruloylserotonin, který byl izolován ze semen rostliny, má strukturní podobnost se serotoninem nebo melatoninem. Na vynikající léčebné účinky této rostliny poprvé upozornil na konci 19. století sibiřský etnograf G. N. Potatin. V roce 1947 byly prokázány tonizující účinky drogy při léčbě pacientů trpících všeobecnou slabostí a depresemi. V roce 1961 byla parcha uznána jako oficiální léčivo a uvedeno v 9. vydání Státního lékopisu Svazu sovětských socialistických republik. Sovětští a ruští sportovci bylinu užívali a užívají ke zlepšení sportovních výkonů a k regeneraci. Pravidelné užívání podporuje tvorbu svalové tkáně, vylučování kyseliny močové a mléčné a stimuluje přísun krve do svalstva a mozku. Námořníci, posádky ledoborců a horníci vykazovali při užívání této rostliny zvýšenou odolnost vůči chladu, horku, hluku, nedostatku spánku a při úzkosti. Posiluje funkce imunitního systému, stabilizuje hladinu cukru v krvi a chrání srdce a mozek. Parcha brání rozvoji hemolytické anémie - destrukci červených krvinek způsobené chemoterapií a ozařováním. Brání rozvoji karcinogeneze. Droga má příznivý vliv na činnost jater, harmonizuje metabolické procesy. Snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi, mírně zvyšuje krevní tlak. Zvyšuje adaptabilitu organizmu na stresové situace (adaptogen). Zmírňuje deprese alkoholiků. Kořen má silné tonizující a imunostimulační působení podobné ženšenu, pomáhá při rekonvalescenci po operacích, snižuje negativní účinky chemoterapie a ozařování (imunostimulátor). V době říje rostlinu vyhledávají a konzumují jeleni maralové a tím si zvyšují svoji sexualní aktivitu - přípravek i u lidí působí jako afrodisiakum. Omezuje viskozitu krve. Zmírňuje symptomy infekce prsů.