Latinský název: Cryptolepis sanguinoleta
Čeleď: toješťovité (Apocynaceae)
Hlavní obsahové látky: kryptolepin, quinolin a neokryptolepin
Kryprolepis obsahuje antibakteriální alkaloidy kryptolepin, quinolin a neokryptolepin. Používá se i v onkologické terapii. Vycházíme ze zkušeností z USA, hlavně z práce autora jménem Stephen Harrod Buhner. Seznam patogenních mikroorganismů citlivých na výtažek z rostliny Cryptolepis sanguinoleta: Aspergillus spp., Babesia spp., Bacillus subtilis, Campylobakter spp., Candida spp., Clostritidum difficile, Entamoeba histolytica, Enterobacter cloacae, Escherichia coli, Herpes simplex, Klebsiella spp., Mycobacterium spp., Neisseria gonorrhoeae, Plasmodium spp., Proteus mirabilis, Proteus vulgaris, Salmonella spp., Shigella dysenteriae, Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes. Výsledky výzkumů prokázaly, že rostlina je účinnější, než syntetické ATB chloramfenikol.
Vedlejší účinky a kontraindikace nebyly u komplexního extraktu zaznamenány.
Nežádoucí interakce: pravděpodobně mírně zesiluje účinek sedativ.
Používaná část léčivé rostliny: kořen
Doporučený léčivý přípravek: tinktura
K zakoupení ve vysoké kvalitě: www.tinktura.eu
Další možnosti užití této léčivé rostliny: odvar